Cviky pro plíce
Plicní obstrukční nemoci
Astma bronchiale a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) jsou chronická zánětlivá onemocnění dolních dýchacích cest doprovázená obstrukční ventilační poruchou. Astma bronchiale je definováno jako nevyléčitelné onemocnění, které je však možné v jeho průběhu plně kontrolovat.
Astma bronchiale je chronické zánětlivě alergické onemocnění dýchacích cest. Je charakterizované bronchiální hyperreaktivitou a doprovázeno obstrukční ventilační poruchou, která se spontánně nebo léčbou zcela upraví.
Astma bronchiale postihuje osoby všech věkových skupin po celém světě. V léčbě se nabízejí nové možnosti včetně protizánětlivé profylaxe, nové aplikační systémy, objasnění genetické úlohy, otázka vyléčitelnosti onemocnění, redukce zevních faktorů.
Chronickou obstrukční plicní nemoc lze chápat jako systémové onemocnění, které je výsledným stavem etiologicky různých chorob. Jednou z příčin tohoto stavu je zvyšující se počet kuřáků v rozvojových zemích, především u žen, znečištěné životní prostředí, stárnutí populace.
Charakteristikou CHOPN je obstrukční ventilační porucha, která není zcela reversibilní. Pozvolná progrese bronchiální obstrukce a hyperinflace plic je doprovázená abnormální zánětlivou odpovědí plic na škodlivé noxy a následně dochází k dechové nedostatečnosti. Typickým a zároveň nejhůře vnímavým příznakem je narůstající dušnost. Ta je pozorována nejprve při námaze a limituje pacienta v jeho aktivitách. V pokročilých stadiích je přítomna při minimální denní zátěži a dokonce i v klidu. Dalšími doprovodnými symptomy jsou kašel, únava, svalová slabost spojená se svalovou dystrofií, bolestí zad a hrudníku, celkové chátrání, kachexie, úzkost, deprese.
Při diagnostice a léčbě zůstává nepodcenitelným základem vytvoření optimální a fungující spolupráce mezi pacientem – praktickým lékařem – odborným lékařem.
Součástí komplexní léčby je také plicní rehabilitace, o které naleznete informace níže. Možnosti plicní rehabilitace však nejdříve konzultujte s ošetřujícím lékařem. Váš ošetřující lékař Vám může indikovat rehabilitační léčbu po zhodnocení Vašeho aktuálního zdravotního stavu. Fyzioterapeut Vás pak během rehabilitační léčby seznámí s jednotlivými cviky a technikami a zvolené cviky Vás postupně naučí pro provádění domácího rehabilitačního programu.
Plicní rehabilitace
Plicní rehabilitace představuje komplexní péči o pacienta s poruchami dýchání, na které se podílí jednotliví odborníci – zejména pneumolog, alergolog, praktický lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, psycholog, nutriční specialista a sociální pracovník. Tato péče je založena na vstupním vyšetření a následné individualizované léčbě, která kromě farmakologické léčby zahrnuje i léčbu nefarmakologickou. Nefarmakologická léčba zahrnuje edukaci, rehabilitační léčbu a behaviorální změnu chování s cílem snížit výskyt příznaků onemocnění, zlepšit fyzickou a psychickou kondici osob s chronickým respiračním onemocněním.
Mezi jednotlivé složky plicní rehabilitace patří:
a) Edukace
Během edukace je pacient seznámen s jeho onemocněním, s jednotlivými symptomy a s režimovými opatřeními. Pacient je instruován, jak má výskyt svých jednotlivých příznaků onemocnění sledovat. Je důležité, aby také věděl, co jednotlivé příznaky nemoci zhoršuje a co naopak vede ke snížení jejich tíže či úplnému vymizení. Pacient se také dozví, jak předcházet exacerbaci onemocnění (zhoršení svého onemocnění) a jak exacerbaci lépe zvládat, aby se po ní dostal zpět rychle do kondice. Pacient se také seznamuje s úlevovými polohami ( (Úlevová poloha 1 | Úlevová poloha 2) ), které mohou napomoci snížení dechových obtíží. Úlevová poloha je spojena s oporou o horní končetiny, aby se mohlo zapojit více svalů během nádechu a výdechu. V těchto polohách se pacient soustředí na svoje dýchání, které vědomě kontroluje. Snaží se provést pomalý plynulý výdech (může být například přes sešpulené rty) a pomalý nádech.
b) Rehabilitační léčba
U pacientů s poruchami dýchání zahrnuje plicní rehabilitace především techniky respirační fyzioterapie a pohybovou léčbu. Respirační fyzioterapie je především cílena na ovlivnění dechového pohybu a podporu expektorace. Pohybová léčba zahrnuje cvičení svalové síly (trénink svalů horních a dolních končetin) a pohybový́ trénink (vytrvalostní trénink, který́ je kontinuální – bez přerušení, nebo intervalový́ – střídají se pohybové intervaly s odpočinkem, nebo pohybové intervaly o vyšší a nižší intenzitě). Rehabilitační léčba může probíhat ve formě individuální nebo skupinové terapie, během které se pacient naučí techniky pro usnadnění dýchání, zlepšení rozvíjení hrudníku, posílení dýchacích svalů a usnadnění odkašlávání. Pacient je instruován, jak má provádět pohybový́ trénink pro zvýšení tělesné zdatnosti, aby měl dostatečnou fyzickou kondici na běžné denní aktivity i pohybové aktivity, které by rád prováděl. S pacientem se kontroluje během rehabilitační léčby i inhalační technika a naučí se také cviky, které správnou inhalaci mohou podpořit. Součástí rehabilitační léčby mohou být i další fyzioterapeutické techniky a metody (např. techniky měkkých tkání, senzomotorická stimulace, aktivace hlubokého stabilizačního systému). Terapie je vždy přizpůsobena aktuálnímu zdravotnímu stavu a jednotlivé složky rehabilitační léčby jsou indikovány dle pacientových obtíží.
c) Nutriční podpora: Je cílená na péči o výživu spojenou s optimalizací hmotnosti, aby se předcházela, minimalizovala, či zcela eliminovala rizika spojená s malnutricí (podvýživou), obezitou a nedostatečným přísunem základních živin.
d) Psychosociální podpora: Cílem psychosociální podpory je pomoci nemocnému lépe se vyrovnat s jeho onemocněním, její součástí je i pomoc s odvykáním kouření. Pacient i jeho rodina jsou seznámeni s možnostmi využití služeb sociální péče.
Rehabilitační léčbu nemocnému indikuje ošetřující lékař a pacient ji může absolvovat během hospitalizace v nemocnici, v odborných léčebných ústavech, během ambulantní léčby a během lázeňské léčby.
Techniky plicní rehabilitace
Plicní rehabilitaci by měl pacientovi indikovat jeho ošetřující lékař a jednotlivé postupy a techniky plicní rehabilitace s pacientem provádí fyzioterapeut, který pacienta také naučí sestavu cviků pro vykonávání domácího programu plicní rehabilitace.
a) Péče o dechový pohyb: Pro udržení nebo obnovu optimálního dechového pohybu lze využít různé typy dechových cvičení. Pro podporu dechového vzoru je možné využít cvičení bez dechových pomůcek (Video) nebo s dechovými pomůckami (Video) .Mezi používané techniky pro optimalizaci dechového vzoru bez pomůcek patří například brániční dýchání, cvičení na zvýšení rozvíjení hrudníku a výdech přes sešpulené rty. Dechový vzor lze ovlivnit také při využití zpětnovazebných dechových trenažérů – například (Flow ball | DHD CliniFLO | DHD Coach 2 | Triflo | Triflo – výdech) .
Do terapie jsou často zařazovány i techniky měkkých tkání, jejichž cílem je uvolnit svaly, kloubní spojení a vazivové tkáně, aby mohl být dechový pohyb prováděn co nejsnadněji.
b) Usnadnění odkašlávání: Pro zlepšení posunu sekretu v dýchacích cestách a snadné odkašlání lze využít drenážní techniky bez pomůcek – například autogenní drenáž, aktivní cyklus dechových technik, drenážní techniky s dechovými pomůckami (Video) nebo s dechovými přístroji (Video) . Pro odlepení, posbírání a posun sekretu v dýchacích cestách se používají nejčastěji dechové pomůcky s vibrací – například (PARI-O-PEP | Shaker medic | Shaker classic | Shaker DeLux | Acapella choice | Acapella duet | Acapella | RC-Cornet) .
U pacientů se závažnými poruchami expektorace mohou být pro usnadnění evakuace sekretu z dýchacích cest využity i přístroje – například (CoughAssist | Simeox) .
c) Trénink dýchacích svalů: Dýchací svaly je možné cíleně trénovat jako ostatní kosterní svaly. Trénink může být silový́ a vytrvalostní. Nejčastěji je trénink prováděný dýcháním proti odporu s využitím dechových trenažérů (Video) , který́ je v nádechu (trénink nádechových svalů) – například (Threshold IMT | POWERbreathe medic | POWERbreathe medium | Airofit) nebo ve výdechu (trénink výdechových svalů) – například (Threshold PEP | EMST75 | EMST150) .
d) Vytrvalostní trénink: Pro vytrvalostní trénink je možné využít různé typy pohybových aktivit (dle zájmu pacienta) – nejčastěji je prováděn kontinuální nebo intervalový́ trénink na rotopedu, krosovém trenažéru, na chodícím pásu nebo v terénu (např. severská chůze).
e) Silový trénink: Silový trénink (Video) je zaměřen zejména na posilování svalů horních a dolních končetin. Nejčastěji se využívají činky nebo pružné pásy.
f) Posturálně-dechový trénink: Posturálně-dechový trénink (Video) zahrnuje kombinaci senzomotorického tréninku a dechových cvičení bez pomůcek či s pomůckami. Senzomotorický trénink je zaměřený na zlepšení rovnováhy a v kombinaci s dechovým cvičením i na zlepšení dechové a stabilizační funkce bránice. Během posturálně-dechového tréninku se využívají různé typy dechových cvičení, které mohou být prováděny v sedu, ve stoji a také v ostatních pozicích (např. šikmý sed, klek na čtyřech). Velmi často se při tomto tréninku používají i různé labilní pomůcky.
Tyto stránky vznikly ve spolupráci s doc. Mgr. Kateřinou Raisovou, Ph.D.
Možnosti plicní rehabilitace však nejdříve konzultujte s ošetřujícím lékařem.
Váš ošetřující lékař Vám může indikovat rehabilitační léčbu po zhodnocení Vašeho aktuálního zdravotního stavu. Fyzioterapeut Vás pak během rehabilitační léčby seznámí s jednotlivými cviky a technikami a vhodné cviky Vás postupně naučí pro provádění samostatného domácího rehabilitačního programu. Všechny cviky vždy budou přizpůsobeny vašemu zdravotnímu stavu tak, aby pro vás byly prospěšné a přínosné.
Plicní rehabilitace
je multidisciplinární postoj k péči o pacienty s poruchami dýchání. Tato péče zahrnuje široký tým odborníků, jako jsou pneumologové, alergologové, fyzioterapeuti, psychologové a další. Dále je založena na individuálním přístupu, který zahrnuje komplexní vyšetření a léčbu, včetně farmakologických i nefarmakologických metod. Náš cíl je snížit příznaky a zlepšit fyzickou i psychickou kondici osob trpících chronickými respiračními onemocněními.
Videa
Pomůcky
