Průduškové astma

Průduškové astma, dříve nazýváno záducha, je běžné ale závažné chronické onemocnění dýchacích cest, které postihuje osoby všech pohlaví a věkových kategorií. Dle WHO (Světová zdravotnická organizace) je ve světě postiženo astmatem asi 339 mil. lidí, v České republice je to přibližně 800 tisíc lidí, nicméně počet nemocných stále stoupá.

Hlavním problémem je, že velká část pacientů o své diagnóze dosud neví, astma není správně diagnostikováno a je zaměňováno s jinými onemocněními, což může vést k nasazení nesprávné léčby. Diagnostiku a správnou léčbu poskytne specialista – pneumolog nebo alergolog. Hlavním diagnostickým nástrojem je funkční vyšetření plic pomocí spirometrie i dalších metod. Astma jako chronické zánětlivé onemocnění vzniká nejčastěji v dětství, obvykle přetrvává až do dospělosti a vyžaduje vždy lékařskou péči. V posledních letech dochází k nárůstu astmatu u také dospělých a starších osob, což může být podmíněno stavem životního prostředí.

Astma se nejčastěji projevuje dýchacími problémy, jako je zúžení dýchacích cest, kašel, chrapot, pískoty, tíže na hrudi a produkce hlenu. Tyto příznaky přicházejí často velmi náhle, hlavně v noci nebo v ranních hodinách. Bývají vyvolány například po styku s dráždivou látkou v práci nebo v domácnosti, cigaretovým kouřem, alergenem, obezitou a po fyzické zátěži, ale může to být i reakce na chladný vzduch nebo léky (např. aspirin nebo některé léky na vysoký krevní tlak). Nejsilnějším faktorem pro vznik astmatu je kombinace genetické predispozice s vnějšími faktory životního prostředí.

Astma není možné zcela vyléčit a pacienta navždy zbavit nemoci, ale při správném nastavení terapie a jejího dodržování lze pacienta dostat tak zvaně „Pod plnou kontrolu“ – to znamená, že pacient nemá žádné příznaky onemocnění a zároveň nepociťuje nežádoucí účinky podávaných léků. Farmakoterapie ve většině případů spočívá v podávání inhalačního protizánětlivého léku, který potlačí zánět v dolních cestách dýchacích a dále léku s bronchodilatačním účinkem, který působí proti zúžení dýchacích cest, čímž zlepšuje průtok vzduchu. Každý astmatik by měl byt vybaven preventivní léčbou, kterou užívá pravidelně, i když nepociťuje žádné potíže. Důležitou součástí terapie je také léčba úlevová, která se aplikuje v případě akutních potíží.

Diagnóza astma? Správná léčba vás zbaví potíží

Astma postihuje v České republice více než půl milionu osob, až třetina astmatiků však zůstává nepoznána. Ani v případě, kdy je tato nemoc odhalena, nemá ale pacient „vyhráno“, a to i přestože současné možnosti léčby dokážou až 98 % astmatiků zbavit veškerých potíží. O nemoci, možnostech léčby i nejčastějších chybách pacientů jsme si povídali s doc. MUDr. Milanem Teřlem, Ph.D., z Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice v Plzni.

Co je vlastně astma?

Většina laiků považuje astma za nemoc, která se projevuje záchvaty dušnosti ze stažení průdušek, přičemž mezi záchvaty není nutná léčba. Ve skutečnosti jde o chronické onemocnění, které i při zdánlivě lehkých formách vyžaduje trvalou léčbu. Potenciál dnešních léčebných možností dokáže naprostou většinu i těžkých astmatiků dostat pod plnou kontrolu – to znamená, že při správném užívání léků nemají příznaky nemoci ani nejsou zatěžováni jejich nežádoucími účinky.

Mnozí astmatici ale přetrvávající potíže mají!

Ano, nejméně polovina z nich trpí každodenními potížemi, hlavně kašlem a dušností. Výrazná zhoršení – akutní záchvaty nebo déletrvající tzv. exacerbace – mohou vést k život ohrožujícím situacím. Při exacerbacích jsou podávány kortikosteroidy v injekcích či tabletách. Řada astmatiků je jimi ale zbytečně léčena opakovaně, či dokonce trvale, a bezdůvodně tak čelí jejich nežádoucím účinkům (vyvolání nebo zhoršení cukrovky, vysoký tlak, řídnutí kostí, šedý zákal apod.).

Kde jsou příčiny této situace?

Velká část astmatiků zůstává nepoznána. Projevy astmatu bývají zaměňovány s jinými nemocemi. U dětí jsou nejčastěji považovány za infekce dýchacích cest a i řadu let opakovaně léčeny antibiotiky. Příčinou přitom může být i spolužákova kočka nebo morče, v útlém věku totiž bývá astma často vyvoláno alergií. V těchto případech obvykle průduškovým potížím po více let předchází projevy atopického ekzému, rýmy a zánětů spojivek. Nejtypičtějším předchůdcem astmatu bývá sezonní senná rýma, nejzrádnější pak celoroční alergická rýma způsobená alergií na roztoče z domácího prachu.

I u dospělých dochází k chybným diagnózám?

V dospělosti bývají astmatické potíže často považovány za akutní záněty průdušek (bronchitidy), respektive kuřácké CHOPN (chronické obstrukční plicní nemoci). Řada astmatiků, kteří kouří, dostává při dechových potížích automaticky nálepku CHOPN, léčba obou onemocnění i jejich prognóza se ale zásadně liší. Astma má totiž podstatně lepší léčebné možnosti i prognózu – je-li správně a včas rozpoznáno a léčeno. Časté jsou pak i případy, kdy je dušnost přičítána onemocnění srdce a/nebo nadváze.

Pokud je ale diagnóza správná, jakou naději skrývá moderní léčba?

Důležitá je léčba dobře zvolená a řádně užívaná. U astmatu jsou užívány dvě odlišné skupiny léků – preventivní a úlevové. Astmatik by měl být vybaven oběma typy a přiměřeně poučen o jejich postavení v léčbě. Preventivní léky jsou základ, protože ovlivňují podstatu nemoci, tj. chronický zánět průdušek, který vede k jejich zvýšené dráždivosti projevující se zmiňovanými akutními záchvaty, současně však i k různému stupni trvalé dušnosti (a v mírnějších případech pouze k dráždivému kašli). Důležité je, že jejich účinek nastupuje v řádu dnů až týdnů a po jejich vysazení stejně pomalu vyhasíná. Úlevové léky pak rychle odstraňují náhlé stažení průdušek vedoucí k prudkým zhoršením dušnosti – např. při stresu, vystavení smogu, alergenům, fyzické námaze atp. Přinesou tak rychlou, ale jen dočasnou úlevu, protože neléčí podstatu nemoci.

V jaké formě jsou tyto léky k dispozici?

U obou skupin léků je preferováno tzv. inhalační podávání (vdechování). Podstatné výhody jsou dvě – první je možnost podávat velmi nízké dávky léků. Inhalačně podávaná antiastmatika mají při běžném dávkování minimum nežádoucích účinků – používané dávky jsou totiž cca 20krát menší než u tabletových forem. To je zásadní především u zmiňovaných inhalačních kortikosteroidů, kterými je možné léčit naprostou většinu astmatiků, a není přitom třeba se obávat celkových nežádoucích účinků. Druhou podstatnou výhodou inhalačního podání, s praktickými dopady u úlevových „SOS“ léků, je rychlost nástupu účinku. Ten se dostavuje po 5 minutách, zatímco v případě tablety nejdříve po půl hodině, po dobrém jídle nejdříve za hodinu.

Jaké chyby dělají pacienti nejčastěji?

V praxi je problém hlavně nepravidelnost v užívání preventivních léků, nadužívání úlevových léků a špatná inhalační technika. Inhalační kortikosteroidy je nutno užívat soustavně, tj. i v době, kdy se neprojevují potíže. Proti tomu bývají úlevové léky neadekvátně nadužívány, což je spojeno s nežádoucími, především kardiovaskulárními účinky. Lakonicky lze říci, že u astmatika, který potřebuje úlevový lék častěji než 2x týdně, „není něco v pořádku“, a astmatik, který potřebuje více než jedno balení úlevového léku za měsíc, má výrazně zvýšené riziko komplikací až smrti… Správná inhalační technika je pak alfou i omegou antiastmatické léčby – téměř každý astmatik ale činí při inhalaci nějakou chybu, jejímž důsledkem může být až neúčinnost léku.

Co doporučujete těm, kteří se domnívají, že oni či jejich blízcí mají nepoznané nebo nedostatečně léčené astma?

V každém případě vyšetření tzv. respiračním specialistou – alergologem a/nebo pneumologem, kteří disponují diagnostickými a léčebnými možnostmi, jež
praktičtí lékaři v plné míře nemají, a především – s úskalími v diagnóze i léčbě mají podstatně větší zkušenosti.

Doc. MUDr. Milan Teřl Ph.D.

Zdroj: www.blesk.cz

Astmatik patří ke specialistovi

V představách většiny laiků je astma považováno za nemoc, která se projevuje občasnými záchvaty dušnosti ze stažení průdušek. Ve skutečnosti se jedná o chronické onemocnění, které i při zdánlivě lehkých formách vyžaduje trvalou léčbu a péči alergologů nebo pneumologů. V České republice trápí astma asi 800 tisíc osob.

Dnešní léčebné možnosti dokážou u většiny astmatiků dostat onemocnění takzvaně pod plnou kontrolu. Při správném užívání vhodně zvolených léků nemají obtíže a současně nejsou zatěžováni jejich nežádoucími účinky. Přesto je tady velká část astmatiků, nejméně 50 %, kteří trpí každodenními potížemi, především kašlem a dušností. Akutní záchvaty nebo opětovná zhoršení chronické nemoci (exacerbace) mohou vést k ohrožení života. Při exacerbacích jsou podávány kortikosteroidy v injekcích nebo tabletách. Řada astmatiků je bohužel zbytečně léčena opakovaně, nebo dokonce trvale těmito takzvanými „systémovými“ kortikosteroidy, což je doprovázeno jejich četnými nežádoucími účinky (vyvolání nebo zhoršení cukrovky, vysokého tlaku, řídnutí kostí, šedého zákalu a mnohé další).

Velká část astmatiků není odhalena

Astma je nemoc mnoha tváří a jeho projevy mohou být zaměňovány s řadou jiných nemocí. V dětském věku bývají astmatické potíže nejčastěji považovány za infekce dýchacích cest a jsou po řadu let léčeny opakovaným podáváním antibiotik, přičemž příčinou může být například nový přírůstek do rodiny v podobě „vánočního morčete“ nebo návštěva u spolužáka, kde mají kočku. Astma v dětském věku totiž bývá ve většině případů vyvoláno alergií. Nejtypičtějším předchůdcem astmatu bývá sezonní senná rýma, nejzrádnější pak celoroční alergická rýma způsobená alergií na roztoče z domácího prach. V dospělosti bývají astmatické potíže nejčastěji považovány za akutní záněty průdušek(bronchitidy), respektive kuřáckou CHOPN (chronickou obstrukční plicní nemoc).

Mnoha pacientům chybí řádná léčba

K léčbě astmatu jsou užívány dvě odlišné skupiny léků – preventivní a úlevové. Preventivní léky ovlivňují podstatu nemoci, to jest chronický zánět průdušek. Účinek těchto léků nastupuje pomalu v řádu dnů až týdnů a po jejich eventuálním vysazení stejně pomalu vyhasíná. Úlevové léky oproti tomu rychle odstraňují náhlé stažení průdušek, které vede k prudkému zhoršení dušnosti. U obou skupin léků je preferováno inhalační podávání (vdechování). Inhalačně podávaná antiastmatika mají při běžném dávkování minimum nežádoucích účinků – používané dávky jsou totiž asi dvacetkrát menší, než kdyby stejné léky byly podávány v tabletové formě. V případě druhé skupiny antiastmatik, tedy úlevových SOS léků určených k rychlému odstranění akutních stavů zhoršeného dýchání, se efekt dostavuje po pěti minutách, zatímco v případě tablety nejdříve po půlhodině, po dobrém obědě pak i více než po hodině.
Důležité je dodat, že u astmatika, který užívá úlevový lék více než dvakrát týdně, není něco v pořádku. Stejně tak astmatik, který potřebuje více než jedno balení úlevového léku na měsíc, má výrazně zvýšené riziko komplikací až smrti.

Co doporučit

Lidé, kteří se domnívají, že oni sami nebo jejich blízcí mají nepoznané nebo nedostatečně léčené astma, by měli hledat cestu k takzvanému respiračnímu specialistovi – alergologovi anebo pneumologovi.
K uvedeným specialistům je může doporučit praktický lékař, není to však podmínkou. Specialisté disponují diagnostickými a léčebnými možnostmi, které praktičtí lékaři v plné míře nemají, a především s úskalími v diagnóze i léčbě mají podstatně větší zkušenosti.

doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.
Klinika pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň

Zdroj: Astma Moje zdraví

Astma je dnes ve většině případů dobrá diagnóza, ale…

Astma je běžné, avšak potenciálně závažné onemocnění, které postihuje velkou část populace, v České republice cca 800 tisíc osob. V představách většiny laiků je považováno za nemoc, která se projevuje občasnými záchvaty dušnosti ze stažení průdušek, přičemž mezi záchvaty je pacient „zdráv” a nepotřebuje žádnou léčbu. Ve skutečnosti se však jedná o chronické onemocnění, které vyžaduje – i při zdánlivě lehkých formách – trvalou léčbu a péči specialistů, alergologů nebo pneumologů.

V nadpise uvedené „kacířské” tvrzení o dobré diagnóze, jedná-li se o nemoc, je třeba uvést na pravou míru. Potenciál dnešních léčebných možností dokáže naprostou většinu astmatiků dostat takzvaně pod plnou kontrolu – to znamená, že při správném užívání správných léků nemají žádné příznaky nemoci a současně nejsou zatěžováni jejich nežádoucími účinky.

Slůvko „ale” vychází z nedobrého obrazu reality

Velká část, nejméně 50 % astmatiků, trpí každodenními potížemi, především kašlem dušností, které jim ztrpčují život. Dušnost v různé míře omezuje jejich běžné aktivity, v těžších případech jim neumožní vycházet z domu, v těch nejtěžších jsou odkázáni na léčbu kyslíkem. Výrazná zhoršení nemoci, tzv. akutní záchvaty nebo déletrvající exacerbace, mohou vést k život ohrožujícím situacím.
Při exacerbacích jsou podávány kortikosteroidy v injekcích nebo tabletách. S tím souvisí druhá negativní skutečnost – řada astmatiků je zbytečně léčena opakovaně, nebo dokonce trvale těmito tzv. „systémovými” kortikosteroidy, což je zatíženo jejich četnými nežádoucími účinky (vyvolání nebo zhoršení cukrovky, vysokého tlaku, řídnutí kostí, šedého zákalu a mnohé další). Důvodů uvedené neutěšené situace je řada, nejvýznamnějšími jsou dvě základní okolnosti.

Velká část astmatiků zůstává nepoznána

Astma je nemoc mnoha tváří a jeho projevy mohou být zaměňovány s řadou jiných nemocí.
V dětském věku bývají astmatické potíže nejčastěji považovány za infekce dýchacích cest a léčeny po řadu let opakovaným podáváním antibiotik – někdy i více než 10x za rok –, přičemž příčinou může být např. „vánoční morče” nebo kočka spolužáka. Astma v dětském věku totiž bývá ve většině případů vyvoláno alergií.
V těchto případech bývají průduškové potíže po více let předcházeny projevy atopického ekzému, rýmy a zánětů spojivek. Nejtypičtějším předchůdcem astmatu bývá sezonní senná rýma, nejzrádnější pak celoroční alergická rýma způsobená alergií na roztoče z domácího prachu.
V dospělosti bývají astmatické potíže nejčastěji považovány za akutní záněty průdušek (bronchitidy), resp. kuřácké CHOPN (chronické obstrukční plicní nemoci). Řada astmatiků, kteří kouří, dostává při dechových potížích automaticky nálepku CHOPN, přičemž léčba obou onemocnění i jejich prognóza se zásadně liší. Astma má totiž podstatně lepší léčebné možnosti i prognózu – za předpokladu, že je správně rozpoznáno a řádně (tj. správně a včas) léčeno.

Velká část astmatiků není řádně léčena

I poté, co je astma správně diagnostikováno, nemá pacient vyhráno – pro jeho další osud je důležitá dobře zvolená a řádně užívaná léčba. K léčbě astmatu jsou užívány dvě odlišné skupiny léků – preventivní a úlevové. Každý astmatik by měl být vybaven oběma skupinami a přiměřeně poučen o tom, jakou roli v léčbě jeho nemoci hrají. Preventivní léky jsou základem léčby, protože ovlivňují podstatu nemoci, tj. chronický zánět průdušek. Ten vede k jejich zvýšené dráždivosti, projevující se zmiňovanými akutními záchvaty, současně však i k různému stupni trvalé dušnosti (a v mírnějších případech pouze dráždivému kašli). Důležité je vědět, že účinek těchto léků nastupuje pomalu v řádu dnů až týdnů a po jejich eventuálním vysazení stejně pomalu vyhasíná.
Úlevové léky oproti tomu rychle odstraňují náhlé stažení průdušek, které vede k prudkým zhoršením dušnosti – např. při stresu, vystavení smogu, cigaretovému kouři, alergenům, námaze atp. U obou skupin léků je preferováno tzv. inhalační podávání (vdechování), které je v praxi zdrojem jak velkých výhod, tak rizik. Podstatné výhody jsou dvě – možnost podávat velmi nízké dávky a rychlost nástupu účinku. Inhalačně podávaná antiastmatika mají při běžném dávkování minimum nežádoucích účinků – používané dávky jsou totiž cca 20x menší, než kdyby stejné léky byly podávány v tabletové formě, jak je tomu u většiny jiných chronických onemocnění, např. revmatických. To je zásadní především u zmiňovaných kortikosteroidů, které jsou základním kamenem
léčby. Naprostou většinu astmatiků lze léčit inhalačními kortikosteroidy, a není proto třeba se obávat celkových nežádoucích účinků. V případě druhé skupiny antiastmatik – tzv. úlevových SOS léků, určených k rychlému odstranění akutních stavů zhoršeného dýchání – je zásadním přínosem také rychlost nástupu účinku. Ten se dostavuje po 5 minutách, zatímco v případě tablety nejdříve po půl hodině, po dobrém obědě pak i více než po hodině…
V praxi jsou velkým problémem především nepravidelnost v užívání preventivních léků, nadužívání úlevových léků a špatná inhalační technika – vše vyplývá z nedostatečného poučení nemocných. Inhalační kortikosteroidy je nutno užívat soustavně, tj. i v době, kdy pacienti nemají žádné potíže. Pokud však nejsou
astmatici řádně poučeni, mají tendenci tyto léky dříve či později vysadit – protože se po různě dlouhou dobu „nic neděje”. Oproti tomu v úlevovém léku, který přináší rychlý efekt, hledají spásu a tyto léky jsou neadekvátně nadužívány – jedná se však o vlka v rouše beránčím, který neovlivňuje podstatu nemoci, a jejich zvýšené užívání je spojeno s nežádoucími, především kardiovaskulárními účinky.
Lakonicky lze říci – u astmatika, který užívá úlevový lék více než 2x týdně, není něco v pořádku, a astmatik, který potřebuje více než 1 balení úlevového léku za měsíc, má výrazně zvýšené riziko komplikací až smrti…
Správná inhalační technika je alfou i omegou antiastmatické léčby – téměř každý astmatik činí při inhalaci nějakou chybu, z nichž některé mohou být kritické a vedou k „neúčinnosti” léků. Dnes existuje cca 20 typů inhalátorů a každý vyžaduje odlišnou manipulaci… Co lze tedy doporučit těm, kteří se domnívají, že oni nebo jejich blízcí mají nepoznané nebo nedostatečně léčené astma?
V každém případě vyšetření tzv. respiračním specialistou – alergologem a/nebo pneumologem. Ideální je, pokud je k uvedeným specialistům doporučí praktický lékař, není to však podmínkou. Specialisté disponují diagnostickými a léčebnými možnostmi, které praktičtí lékaři v plné míře nemají, a především: s úskalími v diagnóze i léčbě mají podstatně větší zkušenosti.

Zdroj: Blesk pro ženy

Dost bylo strachu! Ano, strachu…

Celý svůj profesní život se specializuji na léčbu plicních onemocnění v pneumologické ambulanci a musím objektivně přiznat, že po celou dobu své profesní kariéry jsem takovou míru strachu z infekční nemoci nezažila.

Nezažila, a to i přesto, že pneumologie pracuje s možná mnohem závažnějším infekčním onemocněním, než je COVID-19, a to je tuberkulóza.
Strach nespočíval v bezradnosti, ale v nedostatku relevantních informací o této nemoci. Každý z nás si v prvních 6 týdnech po vyhlášení nouzového stavu kladl otázku, co můžu já jako jedinec udělat pro to, aby se tato nemoc dále nešířila, aby neohrozila moji rodinu, děti, mé blízké i mé pacienty. V této situaci se nikdo z nás ještě neocitl, a proto ten výraz „STRACH.“
V době nouzového stavu jsme si všichni přivykli na dodržování zvýšených epidemiologických opatření, jiných než za běžné situace, nošení roušek, omezení volného pohybu, dezinfekci rukou, dodržování odstupu atd.
Toto jsme všechno jako společnost zvládli a nyní nastal čas zbavit se strachu z této nemoci a začít se starat nejen o epidemiologická opatření, která jsou již skvěle zvládnuta, ale vrátit se také k péči a starosti o své zdraví. Jako plicní lékařka mám na mysli základní diagnózy našich ordinací, tedy Asthma brochiale a CHOPN, plicní fibróza, pneumonie, plicní nádory, TBC, atd.
Byla bych velmi ráda, kdyby se pacienti s těmito i dalšími plicními diagnózami zbavili strachu z návštěvy ordinací plicních specialistů. Je velmi důležité, aby pacienti dále užívali své předepsané medikace, včetně inhalačních kortikosteroidů i látek bronchodilatačních a naplánovali si kontrolu ve své plicní ambulanci.

Proč?
Protože nastala doba, že by se ten „STRACH” z nemoci COVID-19 mohl projevit zhoršením základních plicních diagnóz, které vyžadují pravidelné kontroly a úpravy medikace.
A tady nastává velice důležitá věc pro každého, i potenciálního pacienta. Tím myslím pacienta, který i přes plicní obtíže stále ještě nemá svého pneumologa – plicního specialistu.
Apeluji na všechny, kdo mají podobný plicní problém, aby neváhali a kontaktovali svého plicního lékaře.
Seznam všech plicních ambulancí pneumologů je na webové adrese www.pneumologie.cz v části pro veřejnost… „Najděte si svého pneumologa!”

Proč tak apeluji na Vaši spolupráci?
Díky svým odborným zkušenostem jsem si jistá, že pacienti, kteří budou mít pod kontrolou své plicní onemocnění, jako je Asthma bronchiale, CHOPN i další plicní nemoci, nebudou muset mít takový strach v případě, že onemocní nemocí COVID-19, což je potvrzeno v epidemiologických výstupech.
A proto „NAJDI SI SVÉHO PNEUMOLOGA.”
Prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová
Předsedkyně sekce ambulantních pneumologů
Místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti

Zdroj: www.novinky.cz