Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost. Pro laickou veřejnost je určena samostatná sekce pro pacienty.
Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat. Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Skip to content
Plíce pod kontrolou
  • Webináře
  • Sympózia
  • Články
  • Vyšetřovací metody
  • Cviky pro plíce
  • Akce
  • Odkazy
    • Pro pacienty
  • O Chiesi
  • Kontakt
  •  

ERS 2020: zaostřeno na aktuální trendy v léčbě asthma bronchiale

Tak jako každoročně byla i na letošním kongresu Evropské respirační společnosti (ERS) jedním z nosných témat onemocnění dýchacích cest. Značný zájem a pozornost si oprávněně získala problematika nemocí s chronickou bronchiální obstrukcí (CHBO). Tento termín zastřešuje asthma bronchiale, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a vzájemný překryv obou nemocí (ACOS, resp. ACO – asthma and COPD overlap syndrome). Dle současných názorů ERS je jednotlivé komponenty nutné chápat spíše jako značně interindividuálně heterogenní syndromy, což vede k upuštění od tradičně přesně vymezených charakteristik daných nozologických jednotek a přivádí lékaře opět o krok blíž k personalizovanému přístupu.

Problém nadužívání SABA a paradox terapie astmatu

Sekci věnovanou onemocnění dýchacích cest v pařížském studiu svižně zahájil prof. David Price Aberdeenské univerzity, který se ve své přednášce věnoval monoterapii astmatu pomocí krátkodobě působících β-agonistů (SABA). Po připomenutí historie léčby astmatu vyzdvihl letos publikované výsledky studie SABINA (1), která ukazuje, že zvýšené užívání SABA je asociované s četnějším výskytem exacerbací a úmrtí. Zároveň poukázal na celoevropský problém nadužívání těchto úlevových léků. Jejich účinnost a rychlost nástupu navíc vytváří paradox v terapii astmatu, kdy se nemocní nadměrně spoléhají na SABA a na druhé straně zanedbávají řádnou léčbu inhalačními kortikosteroidy (IKS).

Nejdůležitější body své přednášky shrnul profesor Price takto:

  • Užívání samotných β-agonistů není škodlivé, ale může vést k podužívání protizánětlivých léků. Na základě toho vzniká malé, ale přesto reálné riziko exacerbací a smrti i pro mírné astmatiky.
  • Strategie prevence nadužívání SABA zahrnuje úplnou eliminaci perorálních SABA, omezení preskripce inhalačních SABA formou opakovacích receptů, včasný a opakovaný důraz na nutnost dodržování léčby a změnu terapie na IKS/SABA, IKS/LABA (tj. kombinaci kortikosteroidu s dlouhodobě působícím β-agonistou), eventuálně LTRA (antagonisty leukotrienových receptorů).
  • Je třeba pochybovat o samotné indikaci SABA u konkrétního nemocného. Tyto léky nejsou preskripčně omezené odborností pneumologie a jejich nadužívání není výjimečné ani u lidí bez jasných známek astmatu.

Cesty ke snížení rizik a nežádoucích účinků antiastmatik

Nežádoucí účinky farmak používaných v terapii astmatu byly tématem následující přednášky, v níž se prof. Guy Brusselle z Gentské univerzity věnoval problematice perorálních kortikosteroidů (OKS). Připomněl nežádoucí účinky OKS a na výsledcích recentních studií zdůraznil, že ve srovnání s neužíváním OKS je jejich dlouhodobé nebo opakované krátkodobé užití asociované se zvýšeným rizikem akutních i chronických nežádoucích účinků, což následně rovněž výrazně zvyšuje náklady za využití zdravotní péče.

Dále uvedl, že v uplynulém roce krátkodobě užívalo OKS zhruba 25 % pacientů s astmatem bez ohledu na tíži nemoci, což nekoreluje s doporučením GINA 2020 (Global Initiative for Asthma), kde je tato medikace vymezena až jako poslední možnost. Profesor Brusselle důrazně apeloval na maximální snahu o redukci preskripce OKS hlavně v řadách ambulantních lékařů. Jako možnou cestu uvedl výsledky studie SYGMA1 (2), která potvrzuje, že užití kombinace IKS/formoterol dle potřeby redukuje těžké akutní exacerbace u mírného astmatu. Dále upozornil, že léčba monoklonálními protilátkami proti interleukinům (mepolizumab – anti-IL-5; benralizumab – anti-IL-5Rα; dupilumab – anti-IL-4Rα) u nemocných s těžkým eozinofilním astmatem snižuje užívání OKS

Profesor Brusselle na závěr připomněl, že riziko nežádoucích účinků roste spolu s kumulací dávky, na což v diskusi navázal prof. Brian Lipworth z Dundeeské univerzity, který s odvoláním na práci prof. Andrewa Wilsona (3) doplnil, že při zvažování systémové zátěže při terapii kortikosteroidy je nutné počítat i se souběžně užívanými inhalačními kortikosteroidy. Například 500 μg inhalačně užívaného flutikason-propionátu (FP) odpovídá 8,5 mg prednisonu užívaného p.o. (tedy např. 250 μg FP + 5mg prednisonu p.o. = 9,25 mg prednisonu).

Z výše uvedeného je zřejmé, že je třeba se zamýšlet nejen nad lékovou skupinou preskribovaných farmak, ale rovněž nad samotnou užitou látkou.

Vztah astmatu k onemocnění malých dýchacích cest

Z hlediska praxe byla velmi užitečná také přednáška prof. Moniky Kraftové z Arizonské univerzity. Autorka sdělení v úvodu zdůraznila patofyziologický mechanismus zánětu malých dýchacích cest u astmatu a doložila, že i při jeho jasném průkazu pomocí zobrazovacích metod (HRCT) nemusejí být přítomné změny v hodnotách jednosekundové vitální kapacity plic (FEV1).

Role onemocnění malých dýchacích cest (SAD) je dle autorů studie ATLANTIS (4) podceňována a tato práce je první, která se snaží určit míru jejich poškození nutnou ke klinickému vyjádření astmatu. Výsledky ukazují přímý vztah mezi závažností astmatu a SAD, je proto nezbytné umět včas vyhodnotit, zda vůbec a nakolik jsou malé dýchací cesty ohrožené. To se zdá být reálné pomocí spirometrie a impulzní oscilometrie (IOS), tedy metod poměrně běžně dostupných i ambulantním pneumologům.

Shrnutí a závěr pro praxi

I z tohoto stručného výčtu přednášek můžeme pozorovat několik trendů v managementu astmatu v praxi ambulantního pneumologa: Záměna záchranné medikace SABA za IKS/LABA, posilování této medikace v případě zhoršení kontroly astmatu ve snaze předejít nutnosti užití systémových kortikosteroidů a hned od začátku též snaha o volbu léku, který dokáže pozitivně ovlivnit malé dýchací cesty, a zároveň má výhodnější bezpečnostní profil z hlediska systémových nežádoucích účinků. Jakmile se nám podaří dosáhnout dlouhodobější kontroly nad astmatem, je třeba se vždy alespoň pokusit o redukci dávky inhalačního kortikosteroidu.

 

Zdroje:

  1. Nwaru B. I., Ekström M., Hasvold P. et al. Overuse of short-acting β2-agonists in asthma is associated with increased risk of exacerbation and mortality: a nationwide cohort study of the global SABINA programme. Eur Respir J 2020 Apr 16; 55 (4): 1901872, doi: 10.1183/13993003.01872-2019.
  2. O’Byrne P. M., Fitzgerald J. M., Bateman E. D. et al. Inhaled combined budesonide-formoterol as needed in mild asthma. N Engl J Med 2018; 378 (20): 1865–1876, doi: 10.1056/NEJMoa1715274.
  3. Wilson A. M., McFarlane L. C., Lipworth B. J. Dose-response effect for adrenal suppression with repeated twice daily inhaled fluticasone propionate and triamcinolone acetonide in adult asthmatics. Am J Respir Crit Care Med 1997; 156 (4 Pt. 1): 1274–1277, doi: 10.1164/ajrccm.156.4.97-03029.
  4. Postma D. S., Brightling C., Baldi S. et al.; ATLANTIS study group. Exploring the relevance and extent of small airways dysfunction in asthma (ATLANTIS): baseline data from a prospective cohort study. Lancet Respir Med 2019 May; 7 (5): 402–416, doi: 10.1016/S2213-2600(19)30049-9.

MUDr. Šárka Klimešová. Ph.D. plicní ambulance, Nemocnice Nymburk

Zdroj: https://www.prolekare.cz/novinky/ers-2020-zaostreno-na-aktualni-trendy-v-lecbe-asthma-bronchiale-124289

Zpět na přehled

Funkční trojkombinace v inhalačním systému NEXThaler

   Fixní trojkombinace inhalačního kortikosteroidu, dlouhodobě působícího anticholinergika (LAMA) a dlouhodobě působícího β2-agonisty (LABA) prokázala účinnost jak v léčbě chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), tak i v případě bronchiálního…

Na velikosti částic záleží

Letošní kongres Evropské respirační společnosti (ERS 2020) se konal jako naprostá většina odborných setkání virtuálně. Stejnou formu měla i sympozia, včetně sympozia podporovaného společností Chiesi…
   

Odebírat novinky

* Povinné
   
       
   
   

Smrčkova 2485/4, 180 00 Praha 8, ČR
IČ: 61679381, DIČ: CZ61679381
Zapsáno u Městského soudu v Praze 
pod spisovou značkou 35246 C

www.chiesi.cz

Menu

  • Webináře
  • Sympózia
  • Články
  • Vyšetřovací metody
  • Cviky pro plíce
  • Akce
  • Odkazy
    • Pro pacienty
  • O Chiesi
  • Kontakt
  •  

Kontakt

+420 261 221 745
chiesi-cz@chiesi.com

Důležité informace

  • Správce stránek
  • GDPR
  • Cookie
  • Právní prohlášení

Sociální sítě