Extra-fine BDP umožňuje efektivní léčbu při nižší dávce, rychlejší nástup účinku a lepší distribuci léčiva až do malých dýchacích cest, což může přispět k lepší kontrole astmatu i CHOPN (1).

Souhrn: Článek shrnuje výhody extra-fine formulace beklometason dipropionátu (BDP). Díky technologické úpravě na extra-fine částice je možné dosáhnout srovnatelného protizánětlivého účinku při přibližně 2,5krát nižší dávce než u non-extra-fine BDP (2). Zároveň byl pozorován až čtyřikrát rychlejší nástup účinku, což se může projevit rychlejší úlevou u pacientů s astmatem i CHOPN (2,3).

Nižší dávka inhalačního kortikosteroidu spolu s rychlou eliminací spolknuté části léčiva přispívá ke snížení systémové expozice. U pacientů s CHOPN byla navíc léčba extra-fine formulacemi spojena s nižším výskytem pneumonií ve srovnání s non-extra-fine inhalační léčbou (4,5).

U pacientů s astmatem byla při léčbě extra-fine formulacemi pozorována lepší kontrola onemocnění než u pacientů léčených běžnými formulacemi IKS nebo kombinací IKS/LABA (6,7).

Pomocí zobrazovacích metod (scintigrafie a FRI) článek dokládá, že extra-fine částice pronikají nejen do centrálních, ale také do periferních částí plic, včetně malých dýchacích cest. Právě jejich postižení je prokázáno jak u astmatu, tak u CHOPN. Extra-fine formulace proto mohou představovat efektivní způsob, jak dopravit léčivé látky do oblastí, kde může protizánětlivá léčba působit nejúčinněji (8,9).

Reference

1. Slisz T, Šalamúnová P. Extra-fine formulace inhalačního kortikosteroidu beklometason dipropionát ve fixních kombinacích [Internet]. leden 2025. Dostupné z: http://www.tigis.cz/images/stories/Alergie/Alergie_2025/Alergie_1_2025/epub/Alergie_1_2025.html
2. SÚKL – Přehled léčiv [Internet]. [citován 5. září 2026]. SÚKL – Přehled léčiv – Combair. Dostupné z: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0184377
3. Dhillon S, Keating GM. Beclometasone Dipropionate/Formoterol: In an HFA-Propelled Pressurised Metered-Dose Inhaler. Drugs. 2006;66(11):1475–83. doi:10.2165/00003495-200666110-00005
4. Winkler J, Hochhaus G, Derendorf H. How the Lung Handles Drugs: Pharmacokinetics and Pharmacodynamics of Inhaled Corticosteroids. Proceedings of the American Thoracic Society. 1. prosinec 2004;1(4):356–63. doi:10.1513/pats.200403-025MS
5. Price DB, Henley W, Cançado JED, Fabbri LM, Kerstjens HA, Papi A, et al. Interclass Difference in Pneumonia Risk in COPD Patients Initiating Fixed Dose Inhaled Treatment Containing Extrafine Particle Beclometasone versus Fine Particle Fluticasone. COPD. únor 2022; Volume 17:355–70. doi:10.2147/COPD.S342357
6. Paggiaro P, Nicolini G, Papi A. Extrafine beclomethasone dipropionate/formoterol hydrofluoroalkane-propelled inhaler in asthma. Expert Review of Respiratory Medicine. duben 2008;2(2):161–6. doi:10.1586/17476348.2.2.161
7. Virchow JC, Kuna P, Paggiaro P, Papi A, Singh D, Corre S, et al. Single inhaler extrafine triple therapy in uncontrolled asthma (TRIMARAN and TRIGGER): two double-blind, parallel-group, randomised, controlled phase 3 trials. The Lancet. listopad 2019;394(10210):1737–49. doi:10.1016/S0140-6736(19)32215-9
8. De Backer W, Devolder A, Poli G, Acerbi D, Monno R, Herpich C, et al. Lung Deposition of BDP/Formoterol HFA pMDI in Healthy Volunteers, Asthmatic, and COPD Patients. Journal of Aerosol Medicine and Pulmonary Drug Delivery. 1. červen 2010;23(3):137–48. doi:10.1089/jamp.2009.0772
9. Usmani OS, Scichilone N, Mignot B, Belmans D, Van Holsbeke C, De Backer J, et al. Airway Deposition of Extrafine Inhaled Triple Therapy in Patients with COPD: A Model Approach Based on Functional Respiratory Imaging Computer Simulations. COPD. říjen 2020; Volume 15:2433–40. doi:10.2147/COPD.S269001

Extra-fine formulace inhalačního kortikosteroidu beklometason dipropionát ve fixních kombinacích

Extra-fine formulation of inhaled corticosteroid beclomethasone dipropionate in fixed combinations

TOMÁŠ SLISZ¹, PETRA ŠALAMÚNOVÁ²

¹Alergologie a klinická imunologie, GENNET, 1. LF UK v Praze
²Medical Affairs, Chiesi CZ, Praha

SOUHRN

Díky novým technologiím a vyššímu důrazu kladenému na bezpečnostní profil léčiv dochází k postupnému zlepšování lékových forem, což je také případ inhalačního kortikosteroidu beklometason dipropionátu, kdy jeho extra-fine formulace vede v klinické praxi ke snížení jeho nominální dávky až 2,5krát. Článek podrobněji popisuje dopady této transformace ve fixních kombinovaných přípravcích, tj. depozici extra-fine částic v centrální i periferní části plic, nižší systémovou expozici a v neposlední řadě taky pozitivní vliv u skupiny pacientů s astmatem, CHOPN a snížení rizika výskytu pneumonie.

Klíčová slova: beklometason dipropionát, extra-fine částice, inhalační kortikosteroid, beklometason-17-monopropionát, formulace léčiva, depozice léčiva

SUMMARY

Thanks to advancements and increased emphasis on the safety profile of medications, there is a gradual improvement in the development of pharmaceutical forms. One such change has been implemented in the inhaled corticosteroid beclomethasone dipropionate, resulting in a 2.5× reduction in its nominal clinical dose. The article provides a detailed description of the effects of this transformation in fixed combination preparations, i.e., the deposition of extra-fine particles in both the central and peripheral parts of the lungs, lower systemic exposure, and, last but not least, the positive impact on patients with asthma, COPD, and a reduced risk of pneumonia.

Key words: beclomethasone dipropionate, extra-fine particles, inhaled corticosteroid, beclomethasone-17-monopropionate, drug formulation, drug deposition

Úvod

Beklometason dipropionát (BDP) se dle ATC klasifikace řadí do farmakoterapeutické skupiny R03B – jiná inhalační léčiva onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest – glukokortikoidy (R03BA). ATC kód BDP je R03BA01 a jedná se o inhalační kortikosteroid (IKS). BDP vykazuje protizánětlivý účinek a po inhalačním podáním do plic společně s formoterolem nebo i glykopyroniem vede k redukci symptomů a snížení výskytu exacerbací u pacientů trpících astmatem a/nebo se středně závažnou až závažnou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). S vyvíjejícími se možnostmi a s rozvojem nových inhalačních systémů a propelantů došlo k modifikaci formulace BDP do extra-fine částic, což vedlo ke snížení dávky této molekuly 2,5krát ve fixních kombinovaných přípravcích. Tento článek popisuje bližší pohled na farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti extra-fine formulace BDP, klinické dopady na populaci pacientů s astmatem a CHOPN (1).

Jak ovlivňuje extra-fine formulace BDP jeho fyzikální vlastnosti ve fixních kombinacích a jak je to prospěšné pro klinickou praxi

BDP je jednou z dlouhodobě ověřených molekul ze skupiny inhalačních kortikosteroidů, ale k jejímu vzkříšení napomohla změna hnacího plynu v aerosolových dávkovačích (2). Změna plynu z chlorofluorokarbonu (CFC) na hydrofluoroalkan 134a (HFA) umožnila mimo jiné také produkci menších částic léčivých látek (3). Jednou z možností, jak zlepšit biologickou dostupnost léčiva – v tomto případě BDP v kombinaci s formoterolem fumarátem (F) – je jeho formulace do extra-fine částic (4). Velikost částic se uvádí jako střední hmotnostní aerodynamický průměr částic – mass median aerodynamic diameter (MMAD). Jinými slovy to znamená, že 50 % částic v aerosolu má menší velikost, než je uvedený MMAD a 50 % částic má větší velikost než MMAD. Velikost částic a následné množství inhalované dávky do plic je ovlivněno použitou technologií, inhalačním systémem a složením aerosolu (čili účinnými a pomocnými látkami rozpuštěnými v HFA 134a). Klasické inhalační systémy produkují částice v rozmezí 2–5 μm, avšak inovativním postupem mohou být produkovány i částice ve velikosti pod 2 μm. Částice s velikostí pod 2 μm (extra-fine částice) lépe pronikají i do užších dýchacích cest a dosahují až periferních částí plic (5). Konkrétně BDP/F s glykopyroniem (G) ve fixní kombinaci, disponuje velikostí částic 1,1 μm. U BDP to způsobuje lepší plicní depozici, a proto došlo k úpravě dávkování (6). Díky formulaci BDP/F (nebo i v kombinaci s glykopyroniem) do extra-fine částic byla dávka BDP snížena z 250 μg (BDP v CFC pMDI) na 100 μg, což vedlo ke snížení množství kortikosteroidu a také snížení jeho systémového vstřebávání (6,7).

Farmakodynamický profil extra-fine BDP ve fixních přípravcích s formoterolem

BDP je proléčivo a ke konverzi na aktivní účinnou látkou je zapotřebí enzymu esterázy, která se vyskytuje také v plicní tkáni. Po inhalaci pak probíhá intenzivní proměna BDP na aktivní metabolit beklometason-17-monopropionát (B-17-MP), který se následně rychle absorbuje v plicích (7). Absorpce BDP/F v extra-fine částicích je 4krát rychlejší nežli klasického, non extra-fine BDP. To je způsobeno menší velikostí částic a zároveň jejich větším povrchem. Menší částice pokrývají větší povrch plic, protože se deponují v rozsáhlejších oblastech dýchacích cest, co zvyšuje absorpci/lokální účinek extra-fine BDP (1). Metabolit B-17-MP má dále přibližně 25krát vyšší afinitu ke glukokortikoidnímu receptoru než nemetabolizovaný BDP. Protizánětlivý efekt a bezpečnostní profil metabolitu B-17-MP je srovnatelný s budesonidem (7).

Jakou roli hraje vhodná formulace léčiva BDP ve fixních přípravcích a vliv na farmakokinetický profil u pacientů

Po inhalaci dávky dochází ke 4krát rychlejší proměně extra-fine BDP/F na aktivní metabolit B-17-MP (1). Plicní proměna BDP/F na B-17-MP je esenciální pro lokální protizánětlivý účinek (7). Metabolit B-17-MP v extra-fine částicích měl naměřenou c_max o 19 % nižší v plazmě, v porovnání s non extra-fine BDP/F při separátním inhalačním podání. Extra-fine BDP/F měl rychlejší nástup účinku – naměřený t_max u B-17-MP byl signifikantně kratší (o 1,17 hodiny) v porovnání s non extra-fine BDP/F. Rychlejší nárůst koncentrace B-17-MP v plazmě inhalovaného v extra-fine částicích indikuje plicní absorpci. Plicní absorpce extra-fine BDP/F byla o 86 % vyšší v porovnání s non extra-fine BDP/F (měřeno jako AUC_{30 min}), avšak systémové vystavení účinnému metabolitu B-17-MP v extra-fine částicích bylo nižší o 35 %. Tyto farmakokinetická data potvrzují, že u zdravých jedinců došlo k vyšší plicní depozici a zároveň k nižší systémové expozici při použití extra-fine BDP ve fixní kombinaci s F i za použití nižší dávky inhalačního kortikosteroidu BDP (8). Jiná studie na zdravých dobrovolnících potvrdila, že při podání extra-fine BDP/F v dávce 400 μg/24 μg byla signifikantně nižší systémová expozice účinnému metabolitu B-17-MP nežli u pacientů, kteří dostávali stejnou dávku klasického BDP/F v separátním inhalátoru (7, 9). Rychlá clearance účinné látky po vstupu do systémové cirkulaci znamená, že se snižuje systémová koncentrace této látky a minimalizují se projevy potenciálních nežádoucích účinků u pacienta. Pro aktivní metabolit B-17-MP byla pozorována vysoká míra clearance – 120 L/hod. (vypočteno při předpokladu kompletní konverze proléčiva); (10). Nebyl pozorován rozdíl v hladinách exkrece kortizolu v moči při inhalaci extra-fine BDP vs. non extra-fine BDP (8). Avšak po inhalaci extra-fine BDP/F byla výrazně méně ovlivněná hladina kortizolu v séru v porovnání s non extra-fine BDP/F při inhalaci stejné dávky. Tento výsledek také naznačuje, že inhibice hypotalamo-hypofyzární osy není výrazně ovlivněná a extra-fine BDP nevykazuje výrazný systémový účinek na hladinu kortizolu (3, 7).

Ideální profil inhalačního kortikosteroidu by měl splňovat kritéria jako rychlý nástup účinku, snížený podíl dávky v oropharyngeální oblasti, vyšší lokální působení v plicní tkáni, ale zároveň nižší systémové působení (10).

Depozice extra-fine částic v plicích pro fixní přípravky BDP/F a BDP/F/G

Již samotný souhrn údajů o přípravku (SPC) uvádí výsledky studie týkající se depozice extra-fine částic BDP/F. Ve studii byli zahrnuti zdraví jedinci, pacienti se stabilním astmatem a CHOPN. Výsledky ukázaly, že u pacientů s CHOPN se deponovalo v plicích 33 % extra-fine BDP/F z inhalované dávky, u pacientů s astmatem 31 %, a u zdravých jedinců 34 %. Plazmatické koncentrace účinného metabolitu B-17-MP byly ve všech třech skupinách srovnatelné. Extra-fine částice se tedy dostávají do plic téměř ve stejném množství u nemocných pacientů jako u zdravých. Protizánětlivý účinek je také stejný u nemocných pacientů v porovnání se zdravou skupinou dobrovolníků (1, 11). Tyto výsledky byly potvrzené ve studii, kde extra-fine BDP/F byly značeny radionuklidem a po následné inhalaci pacientem se díky scintigrafii mohla vizuálně zobrazit distribuce extra-fine částic v plicích. Nejnovější zobrazovací metoda FRI (functional respiratory imaging) ukazuje homogenní distribuci extra-fine částic v plicích s výrazným dosahem až do periferie plic. Jednotlivé složky jako IKS, LABA (long-acting β2-agonist; dlouhodobě působící β2-agonista) a LAMA (long-acting muscarinic antagonist; dlouhodobě působící muskarinový antagonista) měly ve formě extra-fine formulace následující depozici – IKS: 36 %; LABA: 37 % a LAMA: 35 %. Zvláště významná je složka IKS čili BDP, která při dopravení do malých dýchacích cest působí protizánětlivě, přičemž u pacientů s astmatem i CHOPN bylo potvrzeno poškození malých dýchacích cest, způsobené zánětem při všech stupních onemocnění. Extra-fine formulace BDP dosáhla periferie plic až 1,5krát více nežli non extra-fine IKS. Všechny léčivé látky v extra-fine formulaci dosáhly významně vyšší plicní depozice a měly vyšší dosah do periferie plic vs. non extra fine částice (12).

Extra-fine BDP – klinický efekt u pacientů s CHOPN a riziko výskytu pneumonie

Metaanalýza 18 dvojitě zaslepených, kontrolovaných, randomizovaných studií ukázala, že použití IKS může zvyšovat incidenci pneumonie u pacientů s CHOPN a že typ IKS a použité dávkování má u těchto pacientů vliv na výskyt pneumonií. Pacienti léčení flutikasonem/salmeterolem měli větší riziko rozvoje pneumonie než pacienti užívající BDP/F nebo budesonid/F. Riziko vzniku pneumonie stoupalo s rostoucí dávkou inhalovaného kortikosteroidu (13). Další studie, která porovnávala odpovídající skupiny pacientů s CHOPN, čerpala data z britské databáze (počet pacientů byl 20 048; pro extra-fine BDP = 9 740; pro non extra-fine skupinu = 10 308). Extra-fine BDP/F nebo BDP/F/G v porovnání s non extra-fine flutikasonem furoátem/propionátem ve fixních přípravcích s vilanterolem nebo salmeterolem se snížilo riziko výskytu pneumonie u pacientů s CHOPN ve všech statisticky sledovaných skupinách. Kromě sníženého výskytu pneumonií při použití extra-fine formulace vs. non extra-fine byl snížen i výskyt infekcí v horních a dolních dýchacích cestách. Také bylo zvýšené riziko hospitalizací pacientů s CHOPN u non extra-fine skupiny, zejména kvůli vyšší pravděpodobnosti výskytu pneumonie (14). Formulace BDP do extra-fine částic tedy představuje jednu z možností, jak snížit výskyt pneumonií u pacientů s CHOPN. Použití extra-fine BDP/F/G u určité skupiny CHOPN pacientů prokázalo také příznivý efekt na zlepšení plicních funkcí a redukci výskytu středně těžkých a těžkých exacerbací ve velkých registračních studiích jako TRINITY a TRILOGY. Studie zahrnovaly populaci CHOPN symptomatických pacientů s FEV1 < 50 %, poměr FEV1/FVC < 0,7 a pacienti prodělali aspoň jednu exacerbaci v posledním roce (15, 16).

Extra-fine BDP – klinický efekt u pacientů s astmatem

Retrospektivní studie, která porovnávala data z real-life klinické praxe v Anglii s astmatickými pacienty uvádí, že kohorta pacientů, která byla léčená extra-fine BDP, dosáhla lepší kontroly onemocnění astmatu než kohorta pacientů léčených non extra-fine formulacemi IKS nebo IKS/LABA. Data ukazují, že bylo sníženo i používání úlevové medikace (SABA, short-acting β2-agonist; krátkodobě působící β2-agonista) a hospitalizací souvisejících s respiračním onemocněním v kohortě s extra-fine BDP. Tyto výsledky byly potvrzeny v kohortě pacientů, kterým byla nově nasazena terapie extra-fine BDP, a taky v kohortě, u které byla terapie změněna na extra-fine BDP (tak aby byla pacientům ponechána ekvivalentní dávka IKS) a zároveň užívali extra-fine BDP po dobu jednoho roku. Výskyt těžkých exacerbací nebyl signifikantně odlišný mezi uvedenými kohortami (17). Jiná studie ukázala, že u pacientů, kteří užívali extra-fine BDP ve fixní kombinaci s formoterolem, došlo k signifikantnímu zvýšení FVC (forced vital capacity) oproti skupině, která užívala non extra-fine BDP. Nebyly prokázány žádné rozdíly ve frekvenci a v tíži nežádoucích účinků mezi extra-fine a non extra-fine formulací IKS (3). Registrační studie TRIMARAN a TRIGGER dále úspěšně zavedly do terapie extra-fine fixní kombinace BDP/F/G s vysokou a střední dávkou IKS, kde z této terapie profitovali astmatičtí pacienti stupně 4 a 5 dle GINA klasifikace (18).

Závěr

Úprava BDP do extra-fine částic v různých kombinacích (s formoterolem nebo i s glykopyroniem) představuje snížení dávky BDP oproti non extra-fine BDP při zachování stejné účinnosti a bezpečnosti. Dávka extra-fine BDP ve fixních kombinacích byla zredukována 2,5krát oproti non extra-fine BDP. Extra-fine částice pod 2 μm lépe pronikají do užších dýchacích cest a dosahují až periferních částí plic, což bylo potvrzeno pomocí vizualizace scintigrafií i FRI metodou. BDP/F v extra-fine částicích poskytuje také rychlejší nástup účinku (4krát rychlejší nežli non extra-fine BDP) a současně má nižší systémové působení, což poukazuje na výhodné farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti extra-fine formulace (tab. 1). Administrace inaktivního proléčiva hraje roli v možné redukci výskytu lokálních nežádoucích účinků v dutině ústní a oropharyngu, a to vzhledem k tomu, že lokálně deponované proléčivo se polkne předtím, než dojde k jeho aktivaci. Polknutá část dále podléhá inaktivaci při prvním průchodu játry. Také rychlá clearance účinné látky po vstupu do systémové cirkulace může snižovat projevy potenciálních nežádoucích účinků u pacienta. Dle dostupných studií formulace BDP do extra-fine částic, kde je redukována dávka IKS, představuje jednu z možností, jak snížit riziko výskytu pneumonií u pacientů s CHOPN. Pacienti s asthma bronchiale užívající extra-fine formulace dosahují lepší kontroly onemocnění v porovnání s pacienty léčenými non extra-fine formulacemi IKS nebo IKS/LABA. U pacientů s astmatem, ale i CHOPN je prokázáno postižení malých dýchacích cest, a proto extra-fine formulace může představovat jedno z řešení, jak lépe deponovat účinné látky v periferních částech plic (tab.1).

Tab. 1: Shrnutí farmakokinetických a farmakodynamických vlastností BDP a potenciální dopad na organismus dle studie Winkler J. et al., 2004 (10)

B-17-MP = beklometason-17-monopropionát; BDP = beklometason dipropionát; DÚ = dutina ústní; GK glukokortikoidní; NÚ = nežádoucí účinky
*RRA = relative receptor affinity, uvádí se v porovnání se stadardní afinitou (RRA = 100) pro dexametason

Prohlášení o střetu zájmů

Manuskript vznikl za finanční podpory společnosti Chiesi CZ.

LITERATURA

1. Státní ústav pro kontrolu léčiv 2023. Souhrn údajů o přípravku COMBAIR 100 mikrogramů/6 mikrogramů. Dostupné z: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/detail-reg/0184378
2. Kašák V, Kašáková E. Inhalační systémy. Praha: Maxdorf Jessenius 2023; 184 s. 3. rozšířené vydání.
3. Paggiaro P, Nicolini G, Papi A. Extrafine beclomethasone dipropionate/formoterol hydrofluoroalkane-propelled inhaler in asthma. Expert Rev Respir Med 2008; 2:161-6.
4. Vraníková B, Gajdziok J. Biologická dostupnost léčiva a možnosti jejího ovlivňování. Čes slov Farm 2015; 2015:7-13.
5. Usmani OS, Mignot B, Kendall I, et al. Predicting lung deposition of extrafine inhaled corticosteroid-containing fixed combinations in patients with chronic obstructive pulmonary disease using functional respiratory imaging: An In Silico Study. J Aerosol Med Pulm Drug Deliv 2021; 34:204-11.
6. Státní ústav pro kontrolu léčiv 2023. Souhrn údajů o přípravku TRIMBOW 87 mikrogramů/5 mikrogramů/9 mikrogramů. Dostupné z: https://www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/trimbow-epar-product-information_cs.pdf
7. Dhillon S, Keating GM. Beclometasone dipropionate/formoterol: In an HFA-propelled pressurised metered-dose inhaler. Drugs 2006; 66:1475-83.
8. Bousquet J, Poli G, Acerbi D, et al. Systemic exposure and implications for lung deposition with an extra-fine hydrofluoroalkane beclometasone dipropionate/formoterol fixed combination: Clin Pharmacokinet 2009; 48:347-58.
9. O’Connor BJ, Collarini S, Poli G, et al. Rapid effects of extrafine beclomethasone dipropionate/formoterol fixed combination inhaler on airway inflammation and bronchoconstriction in asthma: a randomised controlled trial. BMC Pulm Med 2011; 11:60.
10. Winkler J. How the lung handles drugs: Pharmacokinetics and pharmacodynamics of inhaled corticosteroids. Proc Am Thorac Soc 2004; 1:356-63.
11. De Backer W, Devolder A, Poli G, et al. Lung deposition of BDP/Formoterol HFA pMDI in healthy volunteers, asthmatic and COPD patients. J Aerosol Med Pulm Drug Deliv 2010; 23:137-48.
12. Usmani OS, Scichilone N, Mignot B, et al. Airway deposition of extrafine inhaled triple therapy in patients with COPD: A model approach based on functional respiratory imaging computer simulations. Int J Chron Obstruct Pulmon Dis 2020; 15:2433-40.
13. Zhang Q, Li S, Zhou W, et al. Risk of pneumonia with different inhaled corticosteroids in COPD patients: A meta-analysis. COPD J Chronic Obstr Pulm Dis 2020; 17:462-9.
14. Price DB, Henley W, Cançado JED, et al. Interclass difference in pneumonia risk in COPD patients initiating fixed dose inhaled treatment containing extrafine particle beclometasone versus fine farticle fluticasone. Int J Chron Obstruct Pulmon Dis 2022; 17:355-70.
15. Vestbo J, Papi A, Corradi M, et al. Single inhaler extrafine triple therapy versus long-acting muscarinic antagonist therapy for chronic obstructive pulmonary disease (TRINITY): a double-blind, parallel group, randomised controlled trial. Lancet 2017; 389:1919-29.
16. Singh D, Papi A, Corradi M, et al. Single inhaler triple therapy versus inhaled corticosteroid plus long-acting β2-agonist therapy for chronic obstructive pulmonary disease (TRILOGY): a double-blind, parallel group, randomised controlled trial. Lancet 2016; 388:963-73.
17. Price D, Thomas M, Haughney J, et al. Real-life comparison of beclometasone dipropionate as an extrafine – or larger-particle formulation for asthma. Respir Med 2013; 107:987-1000.
18. Virchow JC, Kuna P, Paggiaro P, et al. Single inhaler extrafine triple therapy in uncontrolled asthma (TRIMARAN and TRIGGER): two double-blind, parallel-group, randomised, controlled phase 3 trials. Lancet 2019; 394:1737-49.

MUDr. Tomáš Slisz
Alergologie a klinická imunologie GENNET, 1. LF UK v Praze
Na Poříčí 26
110 00 Praha
e-mail: tomas.slisz@gennet.cz

Obdrženo: 11. 9. 2024
Revidováno: 2. 1. 2025
Přijato k tisku: 15. 1. 2025

Publikované v časopise Alergie 1/2025

Pro zobrazení SPC klikněte na název přípravku:

SPC Trimbow (87μg /5μg /9μg pMDI; 172μg /5μg /9μg pMDI; 88μg /5μg /9 μg DPI)
SPC Combair 100μg /6μg