DIAGNÓZA ASTMA? Správná léčba vás zbaví potíží

Astma postihuje v České republice více než půl milionu osob, až třetina astmatiků však zůstává nepoznána. Ani v případě, kdy je tato nemoc odhalena, nemá ale pacient „vyhráno“, a to i přestože současné možnosti léčby dokážou až 98 % astmatiků zbavit veškerých potíží. O nemoci, možnostech léčby i nejčastějších chybách pacientů jsme si povídali s doc. MUDr. Milanem Teřlem, Ph.D., z Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice v Plzni.

Co je vlastně astma?

Většina laiků považuje astma za nemoc, která se projevuje záchvaty dušnosti ze stažení průdušek, přičemž mezi záchvaty není nutná léčba. Ve skutečnosti jde o chronické onemocnění, které i při zdánlivě lehkých formách vyžaduje trvalou léčbu. Potenciál dnešních léčebných možností dokáže naprostou většinu i těžkých astmatiků dostat pod plnou kontrolu – to znamená, že při správném užívání léků nemají příznaky nemoci ani nejsou zatěžováni jejich nežádoucími účinky.

Mnozí astmatici ale přetrvávající potíže mají!

Ano, nejméně polovina z nich trpí každodenními potížemi, hlavně kašlem a dušností. Výrazná zhoršení – akutní záchvaty nebo déletrvající tzv. exacerbace – mohou vést k život ohrožujícím situacím. Při exacerbacích jsou podávány kortikosteroidy v injekcích či tabletách. Řada astmatiků je jimi ale zbytečně léčena opakovaně, či dokonce trvale, a bezdůvodně tak čelí jejich nežádoucím účinkům (vyvolání nebo zhoršení cukrovky, vysoký tlak, řídnutí kostí, šedý zákal apod.).

Kde jsou příčiny této situace?

Velká část astmatiků zůstává nepoznána. Projevy astmatu bývají zaměňovány s jinými nemocemi. U dětí jsou nejčastěji považovány za infekce dýchacích cest a i řadu let opakovaně léčeny antibiotiky. Příčinou přitom může být i spolužákova kočka nebo morče, v útlém věku totiž bývá astma často vyvoláno alergií. V těchto případech obvykle průduškovým potížím po více let předchází projevy atopického ekzému, rýmy a zánětů spojivek. Nejtypičtějším předchůdcem astmatu bývá sezonní senná rýma, nejzrádnější pak celoroční alergická rýma způsobená alergií na roztoče z domácího prachu.

I u dospělých dochází k chybným diagnózám?

V dospělosti bývají astmatické potíže často považovány za akutní záněty průdušek (bronchitidy), respektive kuřácké CHOPN (chronické obstrukční plicní nemoci). Řada astmatiků, kteří kouří, dostává při dechových potížích automaticky nálepku CHOPN, léčba obou onemocnění i jejich prognóza se ale zásadně liší. Astma má totiž podstatně lepší léčebné možnosti i prognózu – je-li správně a včas rozpoznáno a léčeno. Časté jsou pak i případy, kdy je dušnost přičítána onemocnění srdce a/nebo nadváze.

Pokud je ale diagnóza správná, jakou naději skrývá moderní léčba?

Důležitá je léčba dobře zvolená a řádně užívaná. U astmatu jsou užívány dvě odlišné skupiny léků – preventivní a úlevové. Astmatik by měl být vybaven oběma typy a přiměřeně poučen o jejich postavení v léčbě. Preventivní léky jsou základ, protože ovlivňují podstatu nemoci, tj. chronický zánět průdušek, který vede k jejich zvýšené dráždivosti projevující se zmiňovanými akutními záchvaty, současně však i k různému stupni trvalé dušnosti (a v mírnějších případech pouze k dráždivému kašli). Důležité je, že jejich účinek nastupuje v řádu dnů až týdnů a po jejich vysazení stejně pomalu vyhasíná. Úlevové léky pak rychle odstraňují náhlé stažení průdušek vedoucí k prudkým zhoršením dušnosti – např. při stresu, vystavení smogu, alergenům, fyzické námaze atp. Přinesou tak rychlou, ale jen dočasnou úlevu, protože neléčí podstatu nemoci.

V jaké formě jsou tyto léky k dispozici?

U obou skupin léků je preferováno tzv. inhalační podávání (vdechování). Podstatné výhody jsou dvě – první je možnost podávat velmi nízké dávky léků. Inhalačně podávaná antiastmatika mají při běžném dávkování minimum nežádoucích účinků – používané dávky jsou totiž cca 20krát menší než u tabletových forem. To je zásadní především u zmiňovaných inhalačních kortikosteroidů, kterými je možné léčit naprostou většinu astmatiků, a není přitom třeba se obávat celkových nežádoucích účinků. Druhou podstatnou výhodou inhalačního podání, s praktickými dopady u úlevových „SOS“ léků, je rychlost nástupu účinku. Ten se dostavuje po 5 minutách, zatímco v případě tablety nejdříve po půl hodině, po dobrém jídle nejdříve za hodinu.

Jaké chyby dělají pacienti nejčastěji?

V praxi je problém hlavně nepravidelnost v užívání preventivních léků, nadužívání úlevových léků a špatná inhalační technika. Inhalační kortikosteroidy je nutno užívat soustavně, tj. i v době, kdy se neprojevují potíže. Proti tomu bývají úlevové léky neadekvátně nadužívány, což je spojeno s nežádoucími, především kardiovaskulárními účinky. Lakonicky lze říci, že u astmatika, který potřebuje úlevový lék častěji než 2x týdně, „není něco v pořádku“, a astmatik, který potřebuje více než jedno balení úlevového léku za měsíc, má výrazně zvýšené riziko komplikací až smrti… Správná inhalační technika je pak alfou i omegou antiastmatické léčby – téměř každý astmatik ale činí při inhalaci nějakou chybu, jejímž důsledkem může být až neúčinnost léku.

Co doporučujete těm, kteří se domnívají, že oni či jejich blízcí mají nepoznané nebo nedostatečně léčené astma?

V každém případě vyšetření tzv. respiračním specialistou – alergologem a/nebo pneumologem, kteří disponují diagnostickými a léčebnými možnostmi, jež
praktičtí lékaři v plné míře nemají, a především – s úskalími v diagnóze i léčbě mají podstatně větší zkušenosti.

Doc. MUDr. Milan Teřl Ph.D.

Zdroj: www.blesk.cz