Astmatik patří ke specialistovi

V představách většiny laiků je astma považováno za nemoc, která se projevuje občasnými záchvaty dušnosti ze stažení průdušek. Ve skutečnosti se jedná o chronické onemocnění, které i při zdánlivě lehkých formách vyžaduje trvalou léčbu a péči alergologů nebo pneumologů. V České republice trápí astma asi 800 tisíc osob.

Dnešní léčebné možnosti dokážou u většiny astmatiků dostat onemocnění takzvaně pod plnou kontrolu. Při správném užívání vhodně zvolených léků nemají obtíže a současně nejsou zatěžováni jejich nežádoucími účinky. Přesto je tady velká část astmatiků, nejméně 50 %, kteří trpí každodenními potížemi, především kašlem a dušností. Akutní záchvaty nebo opětovná zhoršení chronické nemoci (exacerbace) mohou vést k ohrožení života. Při exacerbacích jsou podávány kortikosteroidy v injekcích nebo tabletách. Řada astmatiků je bohužel zbytečně léčena opakovaně, nebo dokonce trvale těmito takzvanými „systémovými“ kortikosteroidy, což je doprovázeno jejich četnými nežádoucími účinky (vyvolání nebo zhoršení cukrovky, vysokého tlaku, řídnutí kostí, šedého zákalu a mnohé další).

Velká část astmatiků není odhalena

Astma je nemoc mnoha tváří a jeho projevy mohou být zaměňovány s řadou jiných nemocí. V dětském věku bývají astmatické potíže nejčastěji považovány za infekce dýchacích cest a jsou po řadu let léčeny opakovaným podáváním antibiotik, přičemž příčinou může být například nový přírůstek do rodiny v podobě „vánočního morčete“ nebo návštěva u spolužáka, kde mají kočku. Astma v dětském věku totiž bývá ve většině případů vyvoláno alergií. Nejtypičtějším předchůdcem astmatu bývá sezonní senná rýma, nejzrádnější pak celoroční alergická rýma způsobená alergií na roztoče z domácího prach. V dospělosti bývají astmatické potíže nejčastěji považovány za akutní záněty průdušek(bronchitidy), respektive kuřáckou CHOPN (chronickou obstrukční plicní nemoc).

Mnoha pacientům chybí řádná léčba

K léčbě astmatu jsou užívány dvě odlišné skupiny léků – preventivní a úlevové. Preventivní léky ovlivňují podstatu nemoci, to jest chronický zánět průdušek. Účinek těchto léků nastupuje pomalu v řádu dnů až týdnů a po jejich eventuálním vysazení stejně pomalu vyhasíná. Úlevové léky oproti tomu rychle odstraňují náhlé stažení průdušek, které vede k prudkému zhoršení dušnosti. U obou skupin léků je preferováno inhalační podávání (vdechování). Inhalačně podávaná antiastmatika mají při běžném dávkování minimum nežádoucích účinků – používané dávky jsou totiž asi dvacetkrát menší, než kdyby stejné léky byly podávány v tabletové formě. V případě druhé skupiny antiastmatik, tedy úlevových SOS léků určených k rychlému odstranění akutních stavů zhoršeného dýchání, se efekt dostavuje po pěti minutách, zatímco v případě tablety nejdříve po půlhodině, po dobrém obědě pak i více než po hodině.
Důležité je dodat, že u astmatika, který užívá úlevový lék více než dvakrát týdně, není něco v pořádku. Stejně tak astmatik, který potřebuje více než jedno balení úlevového léku na měsíc, má výrazně zvýšené riziko komplikací až smrti.

Co doporučit

Lidé, kteří se domnívají, že oni sami nebo jejich blízcí mají nepoznané nebo nedostatečně léčené astma, by měli hledat cestu k takzvanému respiračnímu specialistovi – alergologovi anebo pneumologovi.
K uvedeným specialistům je může doporučit praktický lékař, není to však podmínkou. Specialisté disponují diagnostickými a léčebnými možnostmi, které praktičtí lékaři v plné míře nemají, a především s úskalími v diagnóze i léčbě mají podstatně větší zkušenosti.

doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D.
Klinika pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň

Zdroj: Astma Moje zdraví