Plicní rehabilitace: Jak může cvičení pomoci mým plicím?
Mgr. Martin Dvořáček
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci
Plicní rehabilitace řízená vystudovaným fyzioterapeutem může ulehčit život lidem s řadou plicních onemocnění – ať už pohybem, respirační fyzioterapií nebo pomocí speciálních pomůcek. Víte, že ne každý z nás umí správně dýchat?
Statisíce pacientů v České republice trpí nějakou formou plicního onemocnění. Příkladem může být chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), průduškové astma nebo třeba cystická fibróza. Přestože medicína v oblasti léčby dlouhodobě zaznamenává velký pokrok a současné možnosti farmakologické léčby dokáží v porovnání s dřívějšími lety téměř zázraky, není pravidelné braní léků či inhalace to jediné, co pacientovi může pomoci. Pevnou součástí léčby plicních onemocnění je také plicní rehabilitace.
Umíme dýchat správně?
Ač by se na první pohled mohlo zdát, že dýchat umí každý a špatně dýchat snad ani nelze, opak je mnohdy pravdou. Dvojnásob to pak platí právě u pacientů s plicním onemocněním. U těch plicní rehabilitaci indikuje vždy lékař. Obecnou poučkou je, že plicní rehabilitace by měla být nabídnuta minimálně těm pacientům, kteří pociťují dušnost při chůzi po rovném povrchu vlastním tempem. Právě dušnost je nejčastějším symptomem, který fyzioterapeut s pacientem v rámci plicní rehabilitace řeší. Dále to bývá také nadměrná únava, nevýkonnost nebo třeba pokles tělesné zdatnosti a s ním související obtíže při vykonávání různých aktivit. Člověk, který se zadýchává i při lehčích aktivitách, má tendenci vynechávat náročnější činnosti, vlivem čehož ztrácí aktivní svalovou hmotu a snižuje se úroveň jeho kondice. Žádný lék, který by ale řešil tento problém, neexistuje. Pomocí plicní rehabilitace je však fyzioterapeut schopen sestavit takovémuto člověku adekvátní pohybový program, díky kterému může vykonávat i náročnější činnosti a jeho dušnost není tak výrazná.
Pohyb a respirační fyzioterapie
Zvýšení pohybových aktivit je nesmírně důležité také pro správnou činnost kardiovaskulárního systému a pohybového aparátu. Plicní rehabilitace může hrát roli také v prevenci tzv. exacerbace onemocnění (náhlé zhoršení), která je častým důvodem hospitalizace např. u pacientů s CHOPN. Kromě pohybového tréninku se v rámci plicní rehabilitace můžete setkat také s technikami respirační fyzioterapie, při kterých se pacient učí správně korigovat svůj dechový vzor, nebo s technikami hygieny dýchacích cest. Nácvik správné hygieny dýchacích cest je nesmírně důležitý především u pacientů, které trápí zahlenění a kteří pravidelně vykašlávají. Pomocí speciálních technik (např. autogenní drenáže) jsou i pacienti s výrazným zahleněním schopni se efektivně hlenu zbavit a zlepšit tak své dýchání. K mobilizaci a následnému odstranění zahlenění můžou pacientovi pomoci také některé pomůcky (tzv. dechové trenažéry) předepsané lékařem, které jsou dnes již v mnoha případech hrazeny zdravotní pojišťovnou.
Plíce pod kontrolou
Přestože je plicní rehabilitace efektivním prostředkem pro léčbu pacientů s různými plicními onemocněními, není bohužel v mnoha případech dostupná. Ačkoliv nemáme k dispozici tuzemská data, z těch zahraničních víme, že pouze 0,2–2 % pacientů s CHOPN absolvují plicní rehabilitaci. Velká část pacientů také netuší, že taková možnost vůbec existuje, co od plicní rehabilitace mají očekávat a jestli jim nějak může pomoci zlepšit jejich zdravotní stav. Za tímto účelem byl zřízen web www.plicepodkontrolou.cz, na němž lze dohledat nejen informace o různých plicních onemocněních, ale také ilustrační videa se základními technikami plicní rehabilitace. Provedení cviků a složení rehabilitačního programu ale vždy spadá do kompetencí fyzioterapeuta, který jej vytváří s ohledem na potřeby a aktuální zdravotní stav pacienta.
