Cviky pro plíce-old

Astma bronchiale je chronické zánětlivě alergické onemocnění dýchacích cest. Je charakterizované bronchiální hyperreaktivitou a doprovázeno obstrukční ventilační poruchou, která se spontánně nebo léčbou zcela upraví.

Astma bronchiale postihuje osoby všech věkových skupin po celém světě. V léčbě se nabízejí nové možnosti včetně protizánětlivé profylaxe, nové aplikační systémy, objasnění genetické úlohy, otázka vyléčitelnosti onemocnění, redukce zevních faktorů.

Chronickou obstrukční plicní nemoc lze chápat jako systémové onemocnění, které je výsledným stavem etiologicky různých chorob. Jednou z příčin tohoto stavu je zvyšující se počet kuřáků v rozvojových zemích, především u žen, znečištěné životní prostředí, stárnutí populace.

Charakteristikou CHOPN je obstrukční ventilační porucha, která není zcela reversibilní. Pozvolná progrese bronchiální obstrukce a hyperinflace plic je doprovázená abnormální zánětlivou odpovědí plic na škodlivé noxy a následně dochází k dechové nedostatečnosti. Typickým a zároveň nejhůře vnímavým příznakem je narůstající dušnost. Ta je pozorována nejprve při námaze a limituje pacienta v jeho aktivitách. V pokročilých stadiích je přítomna při minimální denní zátěži a dokonce i v klidu. Dalšími doprovodnými symptomy jsou kašel, únava, svalová slabost spojená se svalovou dystrofií, bolestí zad a hrudníku, celkové chátrání, kachexie, úzkost, deprese.

Při diagnostice a léčbě zůstává nepodcenitelným základem vytvoření optimální a fungující spolupráce mezi pacientem – praktickým lékařem – odborným lékařem.

Součástí komplexní léčby je také plicní rehabilitace, o které naleznete informace níže. Možnosti plicní rehabilitace však nejdříve konzultujte s ošetřujícím lékařem. Váš ošetřující lékař Vám může indikovat rehabilitační léčbu po zhodnocení Vašeho aktuálního zdravotního stavu. Fyzioterapeut Vás pak během rehabilitační léčby seznámí s jednotlivými cviky a technikami a zvolené cviky Vás postupně naučí pro provádění domácího rehabilitačního programu.

Mezi jednotlivé složky plicní rehabilitace patří:

a) Edukace: Během edukace je pacient seznámen s jeho onemocněním, s jednotlivými symptomy a s režimovými opatřeními. Pacient je instruován, jak má jednotlivé symptomy sledovat a jak lépe zvládat exacerbaci onemocnění (zhoršení svého onemocnění).

b) Rehabilitační léčba: U pacientů s poruchami dýchání zahrnuje techniky respirační fyzioterapie, cvičení síly (trénink svalů horních a dolních končetin) a pohybový́ trénink (vytrvalostní trénink, který́ je kontinuální nebo intervalový́). Rehabilitační léčba může probíhat ve formě individuální nebo skupinové terapie, během které se pacient naučí techniky pro usnadnění dýchání a odkašlávání a je instruován, jak má provádět pohybový́ trénink pro zvýšení tělesné zdatnosti. Terapie je vždy přizpůsobena aktuálnímu zdravotnímu stavu a jednotlivé složky rehabilitační léčby jsou indikovány dle pacientových obtíží.

c) Nutriční podpora: Je cílená na péči o výživu spojenou s optimalizací hmotnosti, aby se předcházela, minimalizovala, či zcela eliminovala rizika spojená s malnutricí (podvýživou), obezitou a nedostatečným přísunem základních živin.

d) Psychosociální podpora: Cílem psychosociální podpory je pomoci nemocnému lépe se vyrovnat s jeho onemocněním, její součástí je i pomoc s odvykáním kouření.

Rehabilitační léčbu nemocnému indikuje ošetřující lékař a pacient ji může absolvovat během hospitalizace v nemocnici, v odborných léčebných ústavech, během lázeňské léčby a během ambulantní léčby. Rehabilitační léčba je zaměřena na obnovu dechového vzoru, na usnadnění odkašlávání a na zvýšení celkové kondice pacienta. Mezi nejčastěji používané techniky, které se využívají během rehabilitační léčby, patří: techniky dechové rehabilitace, vytrvalostní a silový́ trénink a ostatní fyzioterapeutické postupy, které jsou individuálně přidávány dle aktuálního zdravotního stavu a dalších obtíží pacienta.

a) Péče o dechový pohyb: Pro udržení nebo obnovu správného dechového pohybu lze využít dechová cvičení – např. dýchání přes sešpulené rty, cvičení na zvýšení rozvíjení hrudníku, brániční dýchání a techniky měkkých tkání, jejichž cílem je uvolnit svaly, kloubní spojení a vazivové tkáně. Reedukace dechového vzoru může být pomocí dechových cvičení bez dechových trenažérů nebo s dechovými trenažéry.

b) Usnadnění odkašlávání: Pro zlepšení posunu sekretu v dýchacích cestách a snadné odkašlání lze využít techniky dechové rehabilitace bez pomůcek nebo s dechovými pomůckami. Cílem drenážních technik je z dýchacích cest snáze odlepit, sesbírat a posunout sekret do velkých dýchacích cest, odkud už může být snadno odkašlán a odstraněn.

c) Trénink dýchacích svalů: Dýchací svaly je možné cíleně trénovat jako ostatní kosterní svaly. Trénink může být silový́ a vytrvalostní. Nejčastěji je trénink prováděný dýcháním proti odporu s využitím dechových trenažérů, který́ je v nádechu (trénink nádechových svalů) nebo ve výdechu (trénink výdechových svalů).

d) Vytrvalostní trénink: Pro vytrvalostní trénink je možné využít různé typy pohybových aktivit (dle zájmu pacienta) – nejčastěji je prováděn kontinuální nebo intervalový́ trénink na rotopedu, krosovém trenažéru, na chodícím pásu nebo v terénu (např. severská chůze).

e) Silový trénink: Silový trénink je zaměřen zejména na posilování svalů horních a dolních končetin. Nejčastěji se využívají činky nebo pružné pásy.

f) Senzomotorický trénink: Senzomotorický trénink je zaměřený na zlepšení rovnováhy a zlepšení dechové a stabilizační funkce (kombinace senzomotorického tréninku s dechovými technikami). Využívají se při něm různé typy cvičení, které mohou být prováděny v sedu, ve stoji a také v ostatních pozicích. Velmi často se při tomto tréninku používají různé labilní pomůcky.